Zvířata na geografické mapě |
|
Na jakékoli geografické mapě, zejména na mapě velkého rozsahu, „žijí“ všechny druhy zvířat, ryby, ptáci, plazi, měkkýši, hmyz. Pro první, nejobecnější seznámení s tímto fenoménem však není nutné ani rozkládat mapu. Stačí se jen blíže rozhlédnout kolem a zapamatovat si známý kopec poblíž vašeho bydliště, rokli, potok, vesnici, jezero a mezi jejich jmény bude určitě alespoň jedno „zvíře“. Téměř v každém správním regionu, nemluvě o regionu nebo území, jsou vesnice Zaitsevo a Volkovo, Zhabino a Losevo, Shmelevo a Solov'i; Pohoří Sokolov nebo Voronya; jezera Bobrovoe nebo Shchuchye; řeky Lebyazhya nebo Uzhikha. Taková místní jména jsou známá. V historických dokumentech není tolik (samozřejmě ve srovnání s celkovou hmotností) přesně zafixovaných v době vzniku toponym: kdo jmenoval a kdy, z jakého důvodu, důvodu, příležitosti. Metoda analogie proto zůstává nejspolehlivějším pomocníkem výzkumného pracovníka. Zároveň jsou vyjasněny možné způsoby původu tohoto nebo toho zeměpisného názvu. Místní jména jako Bobrovoe, Lebyazhye, Selezen, Vydrino, Zmeino, Volchye, Yastrebovo, Rakino, Somino, Lunevo, Ukleikino, Sorochino (to jsou všechna jména jezer v regionu Pskov) jsou vysvětlena jednoduše. Například naši vzdálení předkové přišli k nádrži a byli ohromeni množstvím labutí na ní, a tak ji nazvali Lebyazhy. V jiném jezeře byly raky nalezeny v mimořádném množství - co by to mohlo být, když ne Rakin? Název mohl být také ovlivněn náhodným nálezem nedaleko břehu například vlčího doupěte nebo medvědího doupěte. Přesně těmito úvahami se řídili první osadníci v 9. století, kteří zahájili vývoj dříve neobydleného Islandu. Dozvídáme se o tom z islandských ság:
A tady je to, co jsme četli v knize slavného badatele Střední Asie G. E. Grumma-Grzhimaila „Popis cesty do západní Číny“:
S názvy osad je to obtížnější. Například obec Volkovo mohla dostat své jméno ne nutně kvůli hojnosti predátorů v okolních lesích, ale také podle jména prvního osadníka - Volka a podle jména vlastníka půdy - Volkova. Vědci mohou někdy věnovat velkou pozornost toponymii. Takže toponyma povodí Mimochodem, na Sibiř dorazili načechraní noví osadníci z Běloruska a Voroněžské oblasti: právě tam na začátku tohoto století stále existovaly jednotlivé exempláře bobra, které byly všude vyřazeny, a první bobří rezervy v zemi byly vytvořeny po revoluci. Toponymie Běloruska si dodnes zachovala vzpomínku na dřívější hojnost nemilosrdně vyhubené šelmy: Bobr, Bobrik, Bobrovitskoe - tato a podobná jména mají mnoho vesnic, řek, jezer. Bobru vděčí za své jméno také velkému městu Bobruisk.
"Zvířecí" toponyma nejsou obecně neobvyklá mezi osadami, kterým se uděluje hodnost města. K 1. červenci 1968 mezi členy Ruské federace najdeme: Volčansk a Voroněž, Gusev a Gusinoozersk, Gus-Khrustalny a Ershov, Žukovka, Zmeinogorsk, Kozelsk, Kozlovka, Kotovo, Lebedyan, Medvezhyegorsk, Oryol, Olenegorsk, Osu, Osu, Osu , Petushki, Rybinsk, Rybnoe, Rybno-Slobodsky, Sokolniki, Shchuchye. Názvy našich měst se velmi často vracejí k starodávnějším přírodním jménům: Voroněž (stojí na řece Voroněž, levý přítok Donu), Orel (řeka Orlik, která se vlévá do Oky, se do roku 1784 jmenovala Orel), Gusinoozersk, Olenegorsk, Gus-Khrustalny (od řeky Gus; druhá část názvu je spojena s výstavbou křišťálové továrny v polovině 18. století). Lvov, město západní Ukrajiny, poprvé zmíněné v kronice z roku 1256, však nemá přímý vztah ke králi zvířat - neexistovaly zde žádné „lví“ názvy přírodních míst. Hádanka je vyřešena jednoduše: galicijsko-volynský princ Daniil Romanovič, který město založil, mu dal jméno jeho syna Lea. Je zcela přirozené, že dešifrovat cizojazyčná toponyma je mnohem obtížnější. V Leningradu jsou Bolshaya Okhta a Malaya Okhta. Oba tyto místní názvy jsou spojeny se jménem řeky, která teče do Nevy - Okhta. Co ale toto slovo samo o sobě znamená? Existují různé verze. Jeden z nich - jméno dali řece lidé z estonského kmene Chud, kteří žili na území moderní Leningradské oblasti. „Okht“ je starověký estonský „medvěd“, proto přesný význam názvu řeky je Medvezhya. Kottové - lidé, kteří kdysi obývali jižní Sibiř - již dávno přestali existovat, ale Kotta „Vlčí řeka“ nadále žije v místních jménech řeky a města Barnaul. Krymské město Balaklava je velmi staré a současný název mu dali Turci, kteří se města zmocnili v roce 1475 a v překladu znamená „hnízdo ryb“. Další krymské toponymum bylo „rybího“ původu. Mluvíme o předchůdci moderního Kerchu - starobylého města Panticapaeum, založeného v 6. století před naším letopočtem. Íránská verze jejího názvu je považována za nejpravděpodobnější: panti - kara, tj. „Rybí způsob“. Kerčská úžina nejen ve skutečnosti, ale již od starověku byla známá množstvím ryb, odtud se ve starověku dokonce dovážely nejdražší odrůdy. Další řecké koloniální město na území Krymu - Mirmekiy (Mraveniště) mělo zvědavé jméno. Mezi vědci dodnes neexistuje shoda ohledně jiných toponym. Například název řeky Moskvy, která přešla do hlavního města naší vlasti, vysvětlují jak Mari „maska ava“ (medvěd), tak Komi „mos (k) va“ (voda z krav). Existují i jiné verze, ale není jasné, která z nich by měla být preferována.
Názvy míst nejsou vždy jednoduché, jednoznačné; některé z nich se mohou šířit jako velký strom.Každý, kdo si přečetl poznámky Johna Tennera „Třicet let mezi indiány“, si pravděpodobně vybaví popis skalní oblasti, kterou lidé z kmene Ojibway nazývali Ke-nyu-kau-neshe-wai-byant („Kam padnou šedý orel“). Lze jen hádat, že toto sofistikované jméno je spojeno s nějakou legendou o Indech. Pro indická toponyma je obecně charakteristická komplexnost a prostornost. V moderním Mexiku najdeme takové zeměpisné názvy v jazycích Mayů, Nahuy, Zapotéků a dalších (v této zemi je až 125 indických jazyků a dialektů!): „Místo odpočinku pro hady“, „Místo pro zalévání jezevců“, „Řeka, podél které žijí kolibříci“ , „Na hoře vran“, „Velký had“, „Hora mravenců“, „Mezi sovy“, „V domě hadů“, „Na hoře komárů“, „V blízkosti vody, kde jsou mouchy“ atd. Předpokládá se, že jedno z nejdelších místních jmen na světě má jezero v Massachusetts (USA). Skládá se ze 44 písmen a v překladu doslovně znamená toto: „Lovíte na své straně, lovíme na naší straně, nikdo neloví uprostřed.“ Na geografické mapě můžeme snadno najít města, jejichž jména pocházejí ze jmen zvířat. Název velkého průmyslového centra Spojených států, Buffalo, je ozvěnou doby, kdy se na místě současného města a v celém okrese pásly miliony stád bizonů: německý Buffel znamená „bizon“, „buvol“. Oxford (Anglie), známý svou univerzitou pro starověké úhly, byl jen „Cow ford“. Za starých časů bylo toto místo používáno k pohonu dobytka přes brod řeky Cherwell. Tisíce kilometrů od sebe jsou města Stuttgart (Německo) a Isfahan (Írán). Pokud však přeložíte jejich jména do ruštiny, budou se jmenovat: „Koňská farma“, „Koňský dvůr“. Náš Melitopol, město na Ukrajině, to ve své době nazvalo řecky - „Bee City“ nebo „City of Bees“. Podle jména pruhovaného dravce, bouřky džungle, se jmenuje město Tigre (nebo jinak Rio Tigre) - argentinské Benátky známé svými patnácti veslařskými kluby a dvě velké ropné oblasti Venezuely: El Tigre a El Tigrito (Tigrenok). Imperialistické Japonsko zahájilo válku proti Spojeným státům americkým pirátským útokem na přístav Pearl Harbor, v překladu z angličtiny tento název znamená „Pearl Harbor“. Hlavní město Súdánu, Chartúm, stojí na soutoku Bílého a Modrého Nilu a tvar šipky nápadně připomíná kmen slona. V arabštině „Chartúm“ znamená „kufr“. Odborníci se ale liší, pokud jde o původ názvu hlavního města afrického státu Uganda. Někteří věří, že Kampala má přímý vztah k „impala“ (antilopa), zatímco jiní povyšují toto jméno na slovo „empala“, což ve starověkém jazyce obyvatel Basogy znamená „leopard“. Název hlavního města jiné africké země, Mauretánie, zní v překladu květně: Nouakchott znamená „Království mušlí“. Hlavní město bylo postaveno poměrně nedávno (první kámen byl položen v březnu 1958) a musíme vzdát hold vynalézavosti a vtipu autorů mladé toponymky: všechna nádvoří a mnoho ulic jsou v Nouakchottu doslova posety mušlemi. Ve městě s 50 000 obyvateli slouží jako přírodní náhražka asfaltu nebo betonu, který kryje tekutý písek.
Na erbu hlavního města Republiky Mali - Bamako, který se nachází na břehu řeky Niger, není náhoda, že jsou umístěny obrazy tří krokodýlů: samotný název hlavního města zní v překladu jako „Město na řece krokodýl“ (bamba - krokodýl, „o - řeka“). Stejně smysluplný je i medvěd na současném em (znak města Bern - hlavního města Švýcarska. Podle legendy město založil v roce 1191 vévoda Berthold poté, co na tomto místě zabil medvěda. Vévoda dal jméno budoucímu městu - Bern (Vage - medvěd). Zde je několik dalších příkladů: Buzuluk znamená „telecí maso“, Vorkuta - „medvěd“, Konotop - „kůň“, Bugulma a Buguruslan - „býk“, Alupka - „liška“ (SSSR); Brindisi - od „jelena“ (Itálie); Fuenteovejuna - „Ovčí jaro“ (Španělsko); Sialkot - "místo šakalů" (Pákistán); Ivry - od „kance, kance“ (Francie); Mysore - "místo buvolů" (Indie); Čejen - „had“, Chicago - „skunk“ (USA). Mnoho zátok, průlivů, ostrovů a celých souostroví nese jména různých představitelů zvířecí říše. Azory, které leží u severozápadního pobřeží Afriky, byly ve středověku Araby nazývány Ptačí.Poté, co znovuobjevili tyto opuštěné ostrovy v roce 1431, Portugalci toto jméno konkretizovali - od té doby se souostroví říká „Jestřáb“ (asor - v portugalštině „jestřáb“). Na portugalské námořníky nejvíce zapůsobilo nebývalé množství jestřábů na ostrovech. Ostatní námořníci - Španělé - považovali za největší atrakci Kanárských ostrovů velké psy místního plemene (canis - latinsky „pes“). Téměř ve stejné vzdálenosti od Skotska a Islandu jsou Faerské ostrovy (v překladu „ovce“), které vděčí za své jméno ovcím, které sem přivezli skotští poustevníci.
Pokud nejsou ignorováni psi a jestřábi Grumblery jsou objeviteli nových zemí, co potom můžeme říci o zázraku na Galapágských ostrovech - obrovská sloní želva (španělsky galapago)! Rozměry jeho krunýře jsou asi jeden centimetr dlouhý a 60 centimetrů vysoký. Někteří giganti dosahují enormní hmotnosti - 400 kilogramů! Španělé objevili ostrovy v 17. století a v té době se tam potulovaly sloní želvy v nesčetných stádech. Velrybáři a piráti je později ochotně použili jako snadno dostupné a prakticky nezkazitelné jídlo. Stovky želv byly hozeny do lodních podpalubí. Odolná zvířata mohla existovat bez jídla a pití až rok nebo i déle a námořníci po celou dobu nepřekládali do jídelníčku čerstvou a chutnou želvu. Nakonec byla tato úžasná zvířata, jejichž osobní pozorování velký Darwin použil k doložení teorie původu druhů, na pokraji vyhynutí. Teprve v roce 1965 vyhlásila vláda Ekvádoru (ostrovy patří této zemi), pod tlakem světového veřejného mínění, Galapágy za národní park, tj. Přírodní rezervaci. Jestřáb, pes, ovce, želva - to v žádném případě není úplný seznam, zmíníme také slona (Elephant Island v Bombay Bay), medúzy (Iturup je jedním z Kurilských ostrovů), divočáky (Nassi Dumbo - tak se místní obyvatelé nazývají Madagaskar), bobra (Bobrovy Island) v Beringově moři), klokani (ostrov Kangaroo u pobřeží Austrálie), létající psi (Kapandina, mimo Zanzibar), lemury (Nosy Komba, mimo Madagaskar), kajman (Kajmanské ostrovy v západní Indii) a mnoho dalších jmen menších a menších ostrovů slavný. Proč existují ostrovy, celé země mají jména spojená se jmény zvířat. Jednou z těchto zemí je Singapur - v překladu ze sanskrtu „Lion City“. Městská země je jen zdánlivá absurdita, protože tento stát je trpasličí a skládá se v podstatě z jednoho města Singapuru. Je pozoruhodné, že obraz lva, který se tyčí na městské věži, je stále znakem Singapuru. Název Středoamerické republiky Panama se v překladu může zdát ještě podivnější: „Místo, kde se dobře chytají ryby.“ Zde by mělo být objasněno, že ačkoli je tato republika neporovnatelně rozsáhlejší než Singapur, stejným způsobem ji nazývá její hlavní město, město Panama. A město zdědilo jméno od stejnojmenné indické vesnice. Zajímavé je, že jedno z největších fénických měst, Sidon („rybářské místo“), lze oprávněně považovat za jmenovce Panamy: rybolov hrál v životě Féničanů důležitou roli.
Ale zpět ke zemím a státům. Slovo „Uruguay“ (od stejnojmenné řeky) v jazyce Charrua znamenalo buď „Řeka barevných ptáků“, nebo „Řeka šneků“. Bohužel již není možné ověřit přesnost překladu a za to je třeba vinit kolonialisty: indiánský kmen Charrua byl zcela vyhuben ... Také podél řeky byl pojmenován africký stát Kamerun. Prvními Evropany, kteří navštívili toto území Afriky, byli námořníci portugalské expedice Lopo Gonzales (15. století). Našli obrovské množství krevet (v portugalštině camaroes) u ústí řeky Vuri a dali mu jméno tohoto korýša. Později Evropané začali celé pobřeží nazývat „řekou krevet“ - Kamerun. Albánci nazývají svou zemi Shqiperi (od shqipe - orel).Pravděpodobně název afrického státu Republika Mali je založen na slově z jazyka Mandingo mali, což znamená „hroch“. Serra Lean (Lví hory) - takto nazval portugalský Pedro di Sintra, který zde přistál v roce 1462, jednu z částí západního pobřeží Afriky: obrysy místních hor mu připadaly jako královský profil lva. Tato optická iluze vděčí za svůj název dnešní republice Sierra Leone (španělská verze portugalštiny „Serra Lean“). Poté, co si Féničané pro sebe objevili novou zemi - Pyrenejský poloostrov, dali jí jméno „I-Shapan“, což znamená „Daman Island“. Dva bludy najednou. Za prvé, ne ostrov, ale poloostrov. Zadruhé si Féničané zaměňovali španělské divoké králíky s hyraxy, které dobře znají - nejmenší kopytníci, ale svým vzhledem velmi podobní zajícům a králíkům. V latině se toto fénické jméno změnilo na „Hispania“ a v ruštině na „Španělsko“. Doposud Shor mluvil o moderních „zvířecích“ jménech zemí a států. Je logické předpokládat, že čím dále do hloubky století, tím více takových jmen by mělo být. Jako potvrzení mohou sloužit historické údaje. Vznik státnosti v Egyptě sahá až do konce 4. tisíciletí před naším letopočtem. Tehdy se v údolí Nilu objevilo více než čtyřicet malých království, která byla často nazývána jménem boha patrona (v podobě zvířete): „Zajíc“, „Oblast bílé antilopy“ atd. Starobylé politické rozdělení bylo navíc tak stabilní, že mnohem později byla tato království v podobě regionů (v řečtině „nomes“) i nadále součástí sjednoceného Egypta. Zbytky totemismu lze jednoznačně vysledovat ve společensko-politickém životě starověkých národů v oblasti And, které okupovaly území dnešního Peru a Kolumbie. Ve státě Inků nesly komunity názvy zvířat: Pumamarca (komunity Puma), Condor-marka (komunity Condor), Huamanmarka (komunity Hawk) atd. Starověké jméno Laosu bylo Lansan - „Země miliónů slonů“.
Mnoho lidí slyšelo o Arcadii, starořeckém státě nacházejícím se v centrální části Peloponésu. To je „chyba“ této literární tradice sahající až do 17. století, poté byla Arcadia zobrazena jako země, kde farmáři a pastýři žili šťastně a bezstarostně. To vysvětluje dobře známou úlovkovou frázi „Arcadian idyll“. Slovo „Arcadia“ se ve skutečnosti ukazuje jako stejný kořen jako „Arctic“ (viz kapitola „Nejstarší obyvatelé vesmíru“) a v překladu z řečtiny znamená „Země medvědů“. Lze pochybovat o tom, že název charakterizoval tuto hornatou zemi mnohem spolehlivěji než následná náhodná literární tradice. „Serika“ - „Země hedvábných lidí“ - tak říkali Řekové a Římané ve starověku Čínu. Legendární ptačí fénix, který se po tisíciletích spálil, aby se pak mohl znovu narodit z popela, vděčí za své jméno syrskému pobřeží, známému z historie pod názvem Fénicie (přesněji řečeno fénická). Podle legendy zde došlo k omlazení ptáka fénixe. V 15. století existovaly na území moderního Ázerbájdžánu, Arménie, Iráku a západního Íránu dvě státní sdružení nomádských kmenů - Turci. Tyto státy se nazývaly Kara-Koyunlu („Černý beran“) a Ak-Koyunlu („Bílý beran“) - podle odpovídajících obrázků na bannerech. V letech 1467-1468 „bílý beran“ porazil „černého berana“ a stal se jediným pánem všech výše uvedených území. A konečně o takzvaných „zeměpisných šířkách koní“ v Atlantském oceánu. Toto je 30. zeměpisná šířka severní polokoule. V těchto zeměpisných šířkách převládá klid. Po objevení Ameriky byli koně do Nového světa importováni ve velkém počtu. Když se plachetnice dostaly do 30. zeměpisné šířky, často kvůli klidnému počasí po dlouhou dobu zamrzly v oceánu. A koně, kteří zůstali bez jídla a čerstvé vody, zemřeli v masách 4 a museli být vyhozeni, aby je sežrali žraloci.Od té doby byl název „zeměpisné šířky koní“ zaveden pro námořní použití. Krasnopevtsev V.P. - Rackové na podstavci 111 |
| Cestování přes kalendáře |
|---|
Nové recepty
