Anglický astronom J. Jeans nazval veškerý život, pozemský a hypotetický mimozemský, „nemocí stárnoucí planety“. Ve 20. letech 20. století, kdy přišel s touto nelichotivou metaforou, nebyla dosud známa geochronologická metoda studia hornin (analýza radioaktivního rozpadu), pomocí které byl určen jejich věk. Následně se ukázalo, že některé fosilie starověkých měkkýšů vznikly před 3,5 - 4,2 miliardami let. Stáří samotné Země podle všeho nepřesahuje 4,5 - 5 miliard let. Země je tedy jen o několik stovek milionů let starší než život, který na ní vznikl, a není třeba hovořit o „stárnoucí planetě“, která se až ve svých upadajících letech ukázala být zatížena životem.
|